VLKODLACI

 

Vlkodlaci jsou nejznámější a nejrozšířenější odrůdou řádu oblud, čeledi lykantrophae. Typickým projevem jejich metabolizmu je stejnojmenný jev - lykantropie. Lykantropie je projev nekontrolovatelné zvěroměny. Nejčastěji je tento jev vyprovokován vlivem přitažlivosti nejbližších vesmírných těles, jako je třeba měsíc. Ale je doložen i výskyt jedinců, kteří se podobně dokáží měnit vlivem prudkých duševních emocí, nebo dokonce i úmyslně. Lykantropie je snadno přenositelná a zahrnuje celou škálu projevů. Nejhlavnějším z nich je přejímání určitých dravčích instinktů, doprovázených i změnami fyziologickými a psychologickými.I z člověka nejmírnější povahy se stával působením přeměny na vlkodlaka predátor nejhrubšího zrna. Zdá se, že psychologické změny způsobené vlkodlačí přeměnou sice mění člověka v dravce a zbavují ho jakýchkoliv citových projevů a významně omezují jeho pud sebezáchovy, ale zároveň nijak neomezují jeho inteligenční schopnosti a dokonce mu umožňují využívat i paměti získané v normálním stavu. Právě tato vlastnost činí vlkodlaka tak nebezpečným. Lovící vlkodlak pak neloví pro potravu, ale pouze pro samotnou rozkoš ze zabíjení.

UPÍŘI

Typické upíří znaky  jsou: husté, nad kořenem nosu srostlé obočí, zašpičatělé uši, uhrančivé oči, velmi bledý obličej s ostrými rysy a hlavně dlouhé, ostré zuby, vyčnívající z úst. Z dalších vlastností upíra bychom mohli jmenovat ještě to, že se neodráží v zrcadle, nevrhá stín a sluneční světlo má na něj zhoubný vliv. Proto vstává ze svého hrobu v noci a než se objeví první sluneční paprsky, musí být zpět ve svém úkrytu. Upír se umí přeměnit v netopýra či vlka a dokáže se protáhnout i tou nejmenší štěrbinou.Upír škodi tak, že se zakusuje svými ostrými tesáky do krku oběti, aby prokousl tepnu a mohl sát krev. Upírem se stává člověk, který sám byl upírem pokousán nebo snědl maso z upírem napadeného zvířete.Věci, kterých se upír bojí a kterými je možné ho zahnat, jsou česnek a dále různé náboženské propriety jako kříž, růženec, svěcená voda či hostie. Zahubit upíra je možno několika způsoby, např. zastřelit ho stříbrnou kulkou či - a to je používanější způsob - otevřít jeho hrob a proklát mu srdce zašpičatělým dřevěným kůlem.

VLKODLACI A UPÍŘI

DĚTI NOCI A STÁLE MEZI SEBOU BOJUJÍ.PROČ ?

Vztah mezi upíry a vlkodlaky byl odjakživa velmi napjatý. Pohyboval se v rozmezí od ignorace až po otevřenou nenávist. Ale proč tomu tak je?

Co mají společného?
- vyvinuli se z člověka
- mají nadlidskou sílu, rychlost, obratnost, zostřené smysly
- živí se částmi lidského těla (upíři potřebují lidskou krev, vlkodlaci jsou schopni pozřít i celého člověka. Dokážou se uživit i lovem zvířat, ale lidé jim bohužel chutnají nejlépe.)
- zdržují se na odlehlých místech, případně v nepřístupných městských oblastech
- styku s lidmi se pokud možno vyhýbají
- jsou ovlivňováni úplňkem a určitými magickými datumy v roce
- jsou prakticky nesmrtelní, nebo chcete-li dlouhověkí
- je velmi obtížné je zahubit

V čem se odlišují?
- upír se po proměně již dál nemění, zůstává stejný celé věky a je stále podobný lidské bytosti, naproti tomu lykantrop se při proměně ve zvíře změní úplně - lidská podstata jeho bytosti v tuto dobu zcela zaniká
- upíři dokáží koexistovat s lidmi v poměrně slušném souladu, lykantropi se naopak lidem úzkostlivě vyhýbají a když mají i tu sebemenší příležitost, tak je napadnou
- jejich schopnosti nejsou na stejné úrovni: upír má lépe vyvinuté logické myšlení a zrak, vlkodlak má větší sílu, dosahuje vyšší rychlosti, jeho sluch a čich jsou nedosažitelné (viz tabulku porovnávání schopností)
- emoce: upír dokáže milovat i člověka, lykantrop po proměně už nikdy, je schopen dokonce pronásledovat i členy vlastní rodiny, snese pouze přítomnost jiných lykantropů

 

 Upíři považují lykantropy za méněcenné - pro ně jsou to obyčejná a divoká zvířata, bez schopnosti jakéhokoliv myšlení či emocí. Upíři všeobecně zvířata nenávidí, protože jejich krev jim způsobuje silnou nevolnost, nebo dokonce smrt.

Lykantropi zase nenávidí upíry kvůli tomu, že nesnáší jejich ostrý pach, jejich chování a myšlení a hlavně despekt, který upíři vůči nim pociťují. Jsou si vědomi toho, že jejich zvířecí proměna upíry děsí a rozčiluje zároveň. Upíři prostě takové obrovské proměny nejsou schopni a to v nich vyvolává závist. Tato dvě plemena kvůli tomu mezi sebou bojovali, hlavně při obsazování nových teritorií.

Boje mezi nimi byly prudké a krvavé a zanechaly mnoho obětí na obou stranách. Velmi výjimečně se však vyskytly i případy, kdy se upír a vlkodlak do sebe zamilovali, ale jejich vztah byl od počátku odsouzen k zániku. Pronásledovali je jejich bývalí druhové a pak je nemilosrdně zabili. Oficiálně není vztah mezi upírem a vlkodlakem povolen, vlastně to patří k tomu nejhoršímu, co může upír nebo vlkodlak ve svém klanu udělat.Ale srdci se rozkázat nedá, z historie je známo několik takových případů, kdy upír navázal milostný vztah se ženou, postiženou lykantropií.


 

Pekelná hudba

Nebyly nalezeny žádné záznamy.